|
|
Kondenzátor páry
Juráš, Filip ; Baláš, Marek (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá vodou chladenými kondenzátormi. Prácu je možné pomyselne rozdeliť do troch častí. Prvá časť práce je vylovene rešeršná. Je v nej predstavený vodou chladený kondenzátor, spolu s hydrofóbnymi povrchmi. Tie boli použité pri zisťovaní vplyvu nezmáčanlivosti povrchov na intenzifikáciu prestupu tepla na strane vodnej pary. Druhá časť práce je teda experimentálna. Zaoberá sa vplyvom hydrofóbnych povrchov na prestup tepla v kondenzátoroch. Treťou a zároveň poslednou časťou práce je návrh a výpočet vodou chladeného kondenzátora spolu s patričnou výkresovou dokumentáciou, ktorú je možno nájsť v prílohe práce.
|
|
|
Charakterizace extracelulárních a intracelulárních organických látek produkovaných fytoplanktonem ve vztahu k procesům úpravy vody
Zezulová, Tereza ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Janda, Václav (oponent)
Práce se zabývá charakterizací látek produkovaných fytoplanktonem (AOM - Algal Organic Matter) čtyř druhů mikroorganismů: sinicemi Microcystis aeruginosa a Merismopedia tenuissima, rozsivkou Fragilaria crotonensis a zelenou řasou Chlamydomonas geitleri. Druhy M. aeruginosa, F. crotonensis a Chl. geitleri byly vybrány jako dominantní zástupci fytoplanktonu nejvýznamnější vodárenské nádrže v ČR Švihov (Úpravna vody Želivka) a M. tenuissima jako dominantní zástupce fytoplanktonu ve vodárenské nádrži Josefův Důl (Jizerské hory). Uvedené mikroorganismy byly kultivovány v laboratorních podmínkách a průběh kultivace (růst biomasy) byl monitorován pomocí počtu buněk, chlorofylu-a a optické hustoty. Látky produkované fytoplanktonem byly monitorovány pomocí rozpuštěného organického uhlíku a dále byly charakterizovány pomocí specifické UV absorbance, množství peptidové/proteinové a nepeptidové (sacharidové) složky, afinity k vodě a molekulových hmotností (MW). Bylo zjištěno, že AOM všech studovaných mikroorganismů jsou tvořeny převážně hydrofilními látkami s nízkými hodnotami specifické UV absorbance (< 2 L/(m.mg)). Dominantní podíly obou skupin AOM, tj. extracelulárních i celulárních organických látek představují látky s MW < 1 kDa a s MW > 100 kDa, avšak celkové množství a složení AOM se významně liší v...
|
|
|
Příprava hydrofobních flurouhlíkových vrstev pomocí metod plazmové polymerace
Petr, Martin
Práce se věnuje přípravě hydrofobních fluorouhlíkových tenkých vrstev metodou magnetronového naprašování polymerního PTFE terče. Ukazuje vliv depozičních podmínek, hlavně tlaku pracovního plynu a výkonu dodaného do systému, na vlastnosti deponovaných CFx vrstev - na jejich chemické složení, morfologii, smáčivost, bariérové a optické vlastnosti, stabilitu i možnost jejich bioaplikace. V práci je využit i nový způsob nezávislé kontroly morfologie a chemického složení povrchu vrstev pomocí depozice podložní vrstvy nanočástic - a to jak kovových (Pt, Cu, Al), tak i polymerních (C:H, nylon). To vede ke kontrole hydrofobicity vrstev a k depozici vrstev super-hydrofobních. Práce má experimentální charakter.
|
|
|
Drop coating deposition Raman spectroscopy of biologically important molecules
Kuižová, Alžbeta ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Holoubek, Aleš (oponent)
Ramanova spektroskopie kapkově nanášených povlaků (DCDR) je speciální metodou Ramanovy spektroskopie, která je založená na zasychání kapek roztoku nebo suspenze na hydrofóbním substrátu, co ve většině případů vede k tvorbě prstence známého jako "kávový kroužek". Výsledkem je zakoncentrování materiálu a vyšší intenzita Ramanova signálu ve srovnání s Ramanovym rozptylem z roztoku. V práci byly porovnány substráty s různou drsností a hydrofobicitou: hladký substrát s vrstvou polytetrafluoretylenu (pPTFE) a nanodrsné substráty, kde byla hydrofobicita povrchu zvýšená nadeponovanými měděnými nebo stříbrnými nanočásticemi s různou koncentrací. Pro suspenzi liposomů z lipidu DPPC docházelo k lepšímu zakoncentrování v případe substrátů s vyšším kontaktním uhlem, kde je vyšší hydrofobicita dosáhnuta nanodrsným povrchem. Mezi jednotlivými zdrsněnými substráty k výraznému zlepšení nedocházelo. V případě schnutí kapek při různých teplotách (v rozsahu od 15 do 60řC) nanesených na hladký pPTFE substrát a povrch s nadeponovanými stříbrnými nanočásticemi, Ramanova spektra neukázala spektrální změny souvisící s fázovým přechodem lipidů. Pro teploty zasychání vyšší než teplota fázového přechodu byly na vzniklých prstencích pozorovány nehomogenity, které při teplotě 45řC vedly k vyššímu Ramanovu signálu. Závěrem, k lepšímu...
|
|
|
Charakterizace extracelulárních a intracelulárních organických látek produkovaných fytoplanktonem ve vztahu k procesům úpravy vody
Zezulová, Tereza ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Janda, Václav (oponent)
Práce se zabývá charakterizací látek produkovaných fytoplanktonem (AOM - Algal Organic Matter) čtyř druhů mikroorganismů: sinicemi Microcystis aeruginosa a Merismopedia tenuissima, rozsivkou Fragilaria crotonensis a zelenou řasou Chlamydomonas geitleri. Druhy M. aeruginosa, F. crotonensis a Chl. geitleri byly vybrány jako dominantní zástupci fytoplanktonu nejvýznamnější vodárenské nádrže v ČR Švihov (Úpravna vody Želivka) a M. tenuissima jako dominantní zástupce fytoplanktonu ve vodárenské nádrži Josefův Důl (Jizerské hory). Uvedené mikroorganismy byly kultivovány v laboratorních podmínkách a průběh kultivace (růst biomasy) byl monitorován pomocí počtu buněk, chlorofylu-a a optické hustoty. Látky produkované fytoplanktonem byly monitorovány pomocí rozpuštěného organického uhlíku a dále byly charakterizovány pomocí specifické UV absorbance, množství peptidové/proteinové a nepeptidové (sacharidové) složky, afinity k vodě a molekulových hmotností (MW). Bylo zjištěno, že AOM všech studovaných mikroorganismů jsou tvořeny převážně hydrofilními látkami s nízkými hodnotami specifické UV absorbance (< 2 L/(m.mg)). Dominantní podíly obou skupin AOM, tj. extracelulárních i celulárních organických látek představují látky s MW < 1 kDa a s MW > 100 kDa, avšak celkové množství a složení AOM se významně liší v...
|
|
|
Příprava hydrofobních flurouhlíkových vrstev pomocí metod plazmové polymerace
Petr, Martin
Práce se věnuje přípravě hydrofobních fluorouhlíkových tenkých vrstev metodou magnetronového naprašování polymerního PTFE terče. Ukazuje vliv depozičních podmínek, hlavně tlaku pracovního plynu a výkonu dodaného do systému, na vlastnosti deponovaných CFx vrstev - na jejich chemické složení, morfologii, smáčivost, bariérové a optické vlastnosti, stabilitu i možnost jejich bioaplikace. V práci je využit i nový způsob nezávislé kontroly morfologie a chemického složení povrchu vrstev pomocí depozice podložní vrstvy nanočástic - a to jak kovových (Pt, Cu, Al), tak i polymerních (C:H, nylon). To vede ke kontrole hydrofobicity vrstev a k depozici vrstev super-hydrofobních. Práce má experimentální charakter.
|
|
|
Kondenzátor páry
Juráš, Filip ; Baláš, Marek (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá vodou chladenými kondenzátormi. Prácu je možné pomyselne rozdeliť do troch častí. Prvá časť práce je vylovene rešeršná. Je v nej predstavený vodou chladený kondenzátor, spolu s hydrofóbnymi povrchmi. Tie boli použité pri zisťovaní vplyvu nezmáčanlivosti povrchov na intenzifikáciu prestupu tepla na strane vodnej pary. Druhá časť práce je teda experimentálna. Zaoberá sa vplyvom hydrofóbnych povrchov na prestup tepla v kondenzátoroch. Treťou a zároveň poslednou časťou práce je návrh a výpočet vodou chladeného kondenzátora spolu s patričnou výkresovou dokumentáciou, ktorú je možno nájsť v prílohe práce.
|
|
|
Příprava hydrofobních flurouhlíkových vrstev pomocí metod plazmové polymerace
Petr, Martin ; Kylián, Ondřej (vedoucí práce) ; Kudrna, Pavel (oponent)
Práce se věnuje přípravě hydrofobních fluorouhlíkových tenkých vrstev metodou magnetronového naprašování polymerního PTFE terče. Ukazuje vliv depozičních podmínek, hlavně tlaku pracovního plynu a výkonu dodaného do systému, na vlastnosti deponovaných CFx vrstev - na jejich chemické složení, morfologii, smáčivost, bariérové a optické vlastnosti, stabilitu i možnost jejich bioaplikace. V práci je využit i nový způsob nezávislé kontroly morfologie a chemického složení povrchu vrstev pomocí depozice podložní vrstvy nanočástic - a to jak kovových (Pt, Cu, Al), tak i polymerních (C:H, nylon). To vede ke kontrole hydrofobicity vrstev a k depozici vrstev super-hydrofobních. Práce má experimentální charakter.
|
host ::
RSS.